Hrad Bezděz Hrad Bouzov Hrad Český Šternberk Hrad Karlštejn Hrad Kokořín Hrad Kost Hrad Křivoklát Hrad Kunětická hora Hrad Loket Hrad Pernštejn Hrad Rabí Hrad Špilberk Hrad Sychrov Hrad Trosky Janův hrad Pražský hrad Zámecká věž v Českém Krumlově Zámek Červená lhota Zámek Hluboká nad Vltavou Zámek Hrádek u Nechanic Zámek Kuks Zámek Lešná Zámek Nové hrady Zámek Orlík

Hrad Bezděz

Založen: kolem roku 1264 českým králem Přemyslem Otakarem II. jako královský hrad.
Poloha: na čedičovém vrchu (603 m n. m.) poblíž Máchova jezera, výrazná dominanta krajiny.
Architektura: vrcholně gotická pevnost s Královským palácem, kaplí a dvěma věžemi; výjimečně zachovalá bez renesančních přestaveb.
Význam: sloužil jako královská pevnost, vězení i klášter; úzce spjat s tragickým osudem Václava II.
Současnost: Národní kulturní památka, zpřístupněná veřejnosti, známá vyhlídkami a pověstmi.

Ilustrace hradu Bezděz od Štěpána Stránského.

Hrad Bezděz se tyčí vysoko na čedičovém vrchu a už zdaleka působí jako kamenný maják, který bdí nad celým krajem. Přemysl Otakar II., zvaný „král železný a zlatý“, dal kolem roku 1264 vybudovat toto opevnění jako mocný symbol své vlády. Bezděz měl být královskou pevností, která by střežila cestu do Lužice i významné obchodní stezky.

Architektura hradu je příkladem vrcholné gotiky. Královský palác s vysokými sály, velká a malá věž, opevnění a především kaple sv. Michaela, jejíž křížová žebrová klenba patří k nejkrásnějším ukázkám gotické sakrální architektury v Čechách. Zajímavostí je, že Bezděz nikdy neprošel renesančními či barokními přestavbami, a tak se dochoval v téměř původní podobě.

Osud hradu je spojen s dramatickým příběhem malého krále Václava II. Po smrti jeho otce Přemysla Otakara II. u Moravského pole v roce 1278 se stal desetiletý Václav rukojmím Oty Braniborského. Ten jej nechal internovat právě na Bezdězu, aby měl jistotu, že Přemyslovci nebudou moci usilovat o znovuzískání moci. Podle kronik zde malý král prožil těžké chvíle odloučení, nejistoty a strachu. Legenda vypráví, že se z hradeb často díval k jihu, kde v dálce tušil rodnou Prahu, a že právě tyto roky v něm zanechaly stopy, které jej provázely celý život.

Další kapitolou Bezdězu je doba kláštera. V 17. století zde působili benediktini, kteří využívali hradní prostory k duchovním účelům. Přesto hrad postupně chátral a ztrácel svůj někdejší význam. V 18. století byl dokonce místem mariánských poutí. Tehdy vznikla legenda o „Černé paní“, přízraku, který se měl zjevovat poutníkům jako varování před pýchou a bezbožností.

Romantické období 19. století pak vdechlo Bezdězu nový život. Básník Karel Hynek Mácha, který krajinu s Máchovým jezerem nesmrtelně proslavil, popisoval Bezděz jako „temnou dominantu kraje“, která působí tísnivě i vznešeně zároveň. Od té doby se stal symbolem české romantiky a inspirací pro malíře, spisovatele i poutníky.

Bezděz není jen historickou památkou, ale i místem, kde se prolínají pověsti. Vypráví se například o tajných chodbách, které měly vést až k Máchovu jezeru, nebo o ukrytém pokladu Přemysla Otakara II., který měl být zapečetěn hluboko ve sklepích hradu. A podle jiné pověsti se v noci z věží ozývá nářek malého krále Václava, který tu kdysi ztratil dětství.

Dnes patří Bezděz k nejzachovalejším gotickým hradům u nás. Nabízí vyhlídky na okolní krajinu i neopakovatelnou atmosféru dávných věků. A jeho motiv si můžeš připomenout i doma – stal se součástí našich PexOes, kde se mezi ostatními českými hrady a zámky skrývá i tato majestátní pevnost na čedičovém vrchu.