Hrad Bezděz
- Založen: kolem roku 1264 českým králem Přemyslem Otakarem II. jako královský hrad.
- Poloha: na čedičovém vrchu (603 m n. m.) poblíž Máchova jezera, výrazná dominanta krajiny.
- Architektura: vrcholně gotická pevnost s Královským palácem, kaplí a dvěma věžemi; výjimečně zachovalá bez renesančních přestaveb.
- Význam: sloužil jako královská pevnost, vězení i klášter; úzce spjat s tragickým osudem Václava II.
- Současnost: Národní kulturní památka, zpřístupněná veřejnosti, známá vyhlídkami a pověstmi.

Hrad Bezděz se tyčí vysoko na čedičovém vrchu a už zdaleka působí jako kamenný maják, který bdí nad celým krajem. Přemysl Otakar II., zvaný „král železný a zlatý“, dal kolem roku 1264 vybudovat toto opevnění jako mocný symbol své vlády. Bezděz měl být královskou pevností, která by střežila cestu do Lužice i významné obchodní stezky.
Architektura hradu je příkladem vrcholné gotiky. Královský palác s vysokými sály, velká a malá věž, opevnění a především kaple sv. Michaela, jejíž křížová žebrová klenba patří k nejkrásnějším ukázkám gotické sakrální architektury v Čechách. Zajímavostí je, že Bezděz nikdy neprošel renesančními či barokními přestavbami, a tak se dochoval v téměř původní podobě.
Osud hradu je spojen s dramatickým příběhem malého krále Václava II. Po smrti jeho otce Přemysla Otakara II. u Moravského pole v roce 1278 se stal desetiletý Václav rukojmím Oty Braniborského. Ten jej nechal internovat právě na Bezdězu, aby měl jistotu, že Přemyslovci nebudou moci usilovat o znovuzískání moci. Podle kronik zde malý král prožil těžké chvíle odloučení, nejistoty a strachu. Legenda vypráví, že se z hradeb často díval k jihu, kde v dálce tušil rodnou Prahu, a že právě tyto roky v něm zanechaly stopy, které jej provázely celý život.
Další kapitolou Bezdězu je doba kláštera. V 17. století zde působili benediktini, kteří využívali hradní prostory k duchovním účelům. Přesto hrad postupně chátral a ztrácel svůj někdejší význam. V 18. století byl dokonce místem mariánských poutí. Tehdy vznikla legenda o „Černé paní“, přízraku, který se měl zjevovat poutníkům jako varování před pýchou a bezbožností.
Romantické období 19. století pak vdechlo Bezdězu nový život. Básník Karel Hynek Mácha, který krajinu s Máchovým jezerem nesmrtelně proslavil, popisoval Bezděz jako „temnou dominantu kraje“, která působí tísnivě i vznešeně zároveň. Od té doby se stal symbolem české romantiky a inspirací pro malíře, spisovatele i poutníky.
Bezděz není jen historickou památkou, ale i místem, kde se prolínají pověsti. Vypráví se například o tajných chodbách, které měly vést až k Máchovu jezeru, nebo o ukrytém pokladu Přemysla Otakara II., který měl být zapečetěn hluboko ve sklepích hradu. A podle jiné pověsti se v noci z věží ozývá nářek malého krále Václava, který tu kdysi ztratil dětství.
Dnes patří Bezděz k nejzachovalejším gotickým hradům u nás. Nabízí vyhlídky na okolní krajinu i neopakovatelnou atmosféru dávných věků. A jeho motiv si můžeš připomenout i doma – stal se součástí našich PexOes, kde se mezi ostatními českými hrady a zámky skrývá i tato majestátní pevnost na čedičovém vrchu.


