Pražský hrad
- Založení: kolem roku 880 princem Bořivojem I. z rodu Přemyslovců; první kamennou stavbou byla kostel Panny Marie .
- Vývoj a význam: Sídlil zde vrchní představitel státu – nejdříve knížata, později čeští králové, císaři Svaté říše římské a nakonec prezident republiky .
- Největší hradní komplex na světě: Rozkládá se na ploše téměř 70 000 m²
- Románská bazilika sv. Jiří (vznik 920)
- Katedrála sv. Víta – gotická stavba zahájená za Karla IV., dokončená až v roce 1929
- Vladislavský sál, obranné věže, Španělský sál a další přístavby v renesančním a barokním stylu
- Současnost: Oficiální sídlo prezidenta ČR, národní kulturní památka, místo korunovacích, uchovávání korunovačních klenotů, stále žije politickým i kulturním životem
Na skále nad Vltavou se vypíná Pražský hrad — místo, které je víc než jen stavba z kamene. Je to živý odraz tisíce let české historie, vyprávění o moci, kultuře, víře a snaze opevnit to, co je svaté i politicky důležité.
První stopy stavby sahají do roku 880, kdy princ Bořivoj I. položil základy opevněného sídla. Ačkoliv tehdy jen dřevěného, postupem času se z něj stal centrální bod českého státu. První kamennou stavbou byl kostel Panny Marie, následovaný románskou bazilikou sv. Jiří, která stojí dodnes jako nejstarší dochovaný objekt na hradě .
Ve 14. století nastalo období velké proměny. Karel IV., císař Svaté říše římské, proměnil hrad v reprezentativní gotické sídlo. Byl zahájen monumentální stavební program — posílena byla opevnění, přemístěno sídlo církevní moci, na místě staré rotundy vyrostla mohutná katedrála sv. Víta — středobodem státní moci i duchovní životnosti krajiny. Ta však byla dokončena až o více než půl tisíciletí později, teprve v roce 1929 .
Další kapitoly hradu psali Jagellonci a Habsburkové — vznikly impozantní prostory, jako je Vladislavský sál, Španělský sál nebo nové paláce a věže. Kateřina z Habsburků přidala přívětivější renesanční prvky a Rudolf II. pak přeměnil hrad ve centrum alchymie, umění a věd — ve sbírkový skvost říše .
Hradovním životem otřásla slavná defenestrace roku 1618 — tři protestantští pánové byli vyhozeni z oken hradu a tím odstartovali 30letou válku, která zanechala stopy v kameni i lidských duších .
Čas nedal hradu dlouhého klidu. Po válkách ožil během vlády Marie Terezie, která provedla masivní barokní úpravy. V roce 1918 se pak stal sídlem prvního československého prezidenta, Tomáše Garrigua Masaryka — tehdy vyrostly i civilnější, moderní prvky, například parkové úpravy od architekta Jože Plečnika. A katedrála, zasvěcená sv. Vítu, byla slavnostně dokončena 28. září 1929 .
Pro hrad to ale nebyly jen éry slávy. Během nacistické okupace se zde sídlem stal říšský protektor. Jedna zvláštní legenda praví, že by zel korunu českých králů, je odsouzen k smrti — a Heydrich ji údajně nasadil, než byl zavražděn. Ať už pověst pravdivá, nebo ne, hrad jakoby si střežil svou důstojnost .
Dnes je Pražský hrad nejen reprezentativní sídlo prezidenta, ale také kulturní a historický komplex. Po roce 1989 se více otevřel veřejnosti, zpřístupnily se zahrady, reprezentativní sály i expozice kronik, korunovačních klenotů a relikvií. Hrad je tak i domovem národní identity .
A tenhle motiv hradu — majestátní silueta, kterou spojují věky vlády, obřady i pověsti — si můžeš připomenout i doma – v kartách pexesa PexOesa.
