Hrad Křivoklát
Název hrad Křivoklát vznikl ze slov „křivý klát“ – tedy pokroucený kus dřeva, pařez či kmen; původně se tak označovalo místo obklopené nepravidelným lesem, kde byl hrad založen.
Založení: koncem 12. století, původně jako lovecký hrad Přemyslovců.
Rozmach: přestavěn v gotickém stylu za Přemysla Otakara II. a Karla IV.
Poloha: v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, obklopen lesy západně od Prahy.
Architektura: mohutný hrad s velkou válcovou věží, kaplí a monumentální Velkou síní.
Význam: královské sídlo, lovecký hrad, později vězení a centrum správy.
Současnost: národní kulturní památka, oblíbený turistický cíl a dějiště kulturních akcí.
Z minulosti o hradu
Jeho historie začíná už koncem 12. století, kdy jej Přemyslovci založili jako lovecké sídlo. Hluboké lesy Křivoklátska byly bohaté na zvěř a panovníci zde trávili čas lovem i odpočinkem. První kamenné stavby vznikly za vlády Přemysla Otakara I., ale skutečný rozkvět nastal za jeho potomků.
Za vlády Přemysla Otakara II. se Křivoklát stal reprezentativní pevností. Správci a panovníci postavili mohutné hradby, válcovou věž a palácové budovy. Ve 14. století navázal Karel IV., který zde rovněž rád pobýval. Z období jeho vlády pochází gotická kaple a monumentální Velká síň, která je dodnes jedním z největších gotických sálů v Evropě.
Hrad se stal oblíbeným místem českých králů. Václav IV. zde pobýval tak často, že Křivoklátu přezdívali „králův hrad“. Zároveň se ale hrad stal i místem temných příběhů. Ve věžích panovníci zřídili věznice, kam byli uvrženi významní vězni. Nejznámějším z nich byl pozdější císař Karel IV., který zde jako mladý princ strávil část svého dětství v nedobrovolném zajetí. O dvě století později se tu ocitl i král Jiří z Poděbrad, který byl na Křivoklátě vězněn svými odpůrci.
Jedna z pověstí vypráví o Bílé paní z Křivoklátu, která se zjevuje v hradní kapli. Podle legendy jde o duch královny Elišky Přemyslovny, manželky Jana Lucemburského. Měla se zde často modlit za svého syna Karla, a její duch se sem prý vrací, aby nad hradem bděl. Jiná pověst mluví o tajné chodbě, která měla vést z hradu až k řece Berounce, aby panovník mohl v případě ohrožení uniknout.
Křivoklát byl také místem požárů a rekonstrukcí. Velký požár v roce 1826 poničil velkou část interiérů, ale díky opravám získal hrad svou dnešní podobu. V 19. století přešel do rukou rodu Fürstenberků, kteří jej pečlivě obnovili a zpřístupnili veřejnosti.
Atmosféra Křivoklátu je jedinečná – stojíš uprostřed hradního nádvoří, nad sebou vidíš vysokou válcovou věž, kapli a palácové trakty, a cítíš tíhu staletí. Křivoklát není jen hrad, je to kronika českých dějin – místem, kde se střídala radost loveckých slavností s temnými příběhy vězněných králů.
Dnes je Křivoklát národní kulturní památkou a oblíbeným cílem turistů. Nabízí prohlídky interiérů s bohatými sbírkami, Velkou síň, hradní věž i mučírnu. Každoročně se zde konají kulturní akce, rytířské slavnosti a koncerty. Mezi motivy pexesa s českými památkami nechybí ani tento hrad se svou nezaměnitelnou věží.
