Hrad Karlštejn
Hrad Karlštejn byl založen roku 1348 českým králem a římským císařem Karlem IV. jako reprezentační sídlo a místo pro uložení korunovačních klenotů.
- Styl: gotická pevnost se systémem terasovitých paláců; později renesanční a barokní úpravy.
- Význam: uchovávání říšských i českých korunovačních klenotů, cenných relikvií a státních listin.
- Dominanta: Kaple sv. Kříže ve Velké věži, zdobená polodrahokamy a deskovými obrazy Mistra Theodorika.
- Současnost: Národní kulturní památka, jeden z nejnavštěvovanějších hradů v Česku.
Karlštejn je jedním z nejznámějších hradů Evropy a symbolem doby, kdy český král vládl polovině Evropy. Roku 1348 dal Karel IV. – panovník, učenec a vizionář – příkaz ke stavbě pevnosti, která neměla být jen sídlem, ale hlavně posvátným místem. Na strmém návrší nad řekou Berounkou vyrostl hrad, který se stal klenotnicí korunovačních klenotů Svaté říše římské i Českého království, relikvií a císařských dokumentů.
Architektura Karlštejna je promyšlená jako duchovní cesta. Od nejnižší brány vede návštěvníka postupně vzhůru – přes Císařský palác s obytnými místnostmi Karla IV., přes Mariánskou věž s kaplí Panny Marie až na vrchol k Velké věži. V jejím nitru leží Kaple sv. Kříže, jedinečný prostor určený pouze císaři a jeho nejbližším. Stěny zdobené polodrahokamy a 129 deskovými obrazy od Mistra Theodorika vytvářejí atmosféru nebeského Jeruzaléma. Sem Karel přicházel rozjímat a posilovat svou víru i politickou moc.
Karlštejn byl v 15. století obléhán husity, ale nikdy nebyl dobyt. Zůstal symbolem nedobytnosti a strážcem českých pokladů. Přesto se do jeho historie zapsaly i temnější kapitoly. Za císaře Zikmunda byly klenoty několikrát odvezeny, hrad zpustl a teprve renesanční přestavby v 16. století mu vrátily důstojnost. V 19. století se Karlštejn stal romantickým cílem poutníků a díky Josefovi Mockerovi prošel velkou neogotickou rekonstrukcí, která mu vtiskla dnešní podobu.
S hradem se pojí i oblíbená pověst: na Karlštejn prý nesměly ženy. Podle legendy chtěl Karel IV. chránit posvátnost místa, kde byly uloženy relikvie a klenoty, a proto vstup ženám zakázal. Historici sice dokládají, že v hradních prostorách ženy žily a sloužily, ale příběh inspiroval slavnou hru i film „Noc na Karlštejně“.
Další pověst vypráví o pokladu skrytém ve zdech. Císař prý nechal v kapli uložit nejen klenoty, ale i tajné dokumenty, jejichž odhalení by mohlo změnit osud Evropy. Dosud nikdo nenašel důkaz, ale kouzlo legendy láká badatele i romantické snílky.
Karlštejn přežil husitské války, třicetiletou válku i napoleonské hrozby. Dnes se tyčí jako symbol české státnosti i duchovní síly. Když stojíš na nádvoří a díváš se vzhůru k Velké věži, cítíš úctu k dějinám, které se tu psaly po staletí. A když si doma rozložíš karty pexesa PexOesa, můžeš najít jeho majestátní siluetu mezi dalšími českými hrady – jako připomínku toho, že kousek velkých dějin se vejde i do malé hry.
